Sekce Zlínský pes: "Nepřerušujte mladé filmaře, mají nám co sdělit"

V kategorii animovaných snímků mezi sebou soutěží celkem 25 filmů a rozhodně mezi nimi nechybí snímek Elektra (Elektra) režisérky Darii Kashcheevy. Rok co rok mě nepřestává udivovat kreativita s jakou animátoři dokáží pracovat a vnášet do svých děl. Kvalitní animaci klasicky vévodí francouzská produkce, kde je opravdu těžké filmy ze soutěže vyřazovat. Avšak poměr členů štábu je v takovýchto filmech mnohočetný narozdíl například od tuzemských animací, kde se pod jedním jménem skrývá někdy i několik profesí v jedné včetně té režisérské.

Z francouzské produkce bych vyzdvihla filmy jako Putování (Vidalia) s utopistickou vizí válčící zeleniny nebo Osmý den stvoření (On the 8th Day), které vévodí počítačová animace zachycující věrohodně strukturu vlny. Oba filmy budou dozajista pastvou pro oči na velkém kino plátně. Vždy si vážím i jistého vystoupení z takzvané komfortní žánrové zóny. Tu pro mě letos jednoznačně zastupují slovenská hororová pohádka Dream Rotation (Dream Rotation) a polský divnofilm s oživlými sakrálními sochami a dětmi bez kostí I takové zázraky se dějí (Such miracles do happen).

V hrané tvorbě je zastoupeno celkem 12 studentských počinů. Silné nacionální téma, které jde proti systému, najdeme v belgickém Bez identity (Stateless). Téma identity sexuální a transgenderové přináší íránsko-švýcarský film Syn (Kor). Formální novátorský přístup mne mile překvapil v případě německo-švýcarského snímku Natočeno webkamerou (Recordings of a Weather Camera).

Nejméně soutěžních filmů (celkem 8) pak najdeme v žánrové kategorii studentských dokumentů. Dokumentární tvorba se dá označit každoročně za opravdu různorodou co se týče témat. Kritickou reflexi stavu země a nelepšící se stav slovenské společnosti vůči LGBTI+ komunitě přináší Otrávená studna (Poisoned Well). Nerada bych opomenula dva výrazné anidoky, jenž v této kategorii také soutěží. Je jím polský dokument 49 385 (49 385) označující číslo, které měla vytetované babička režisérky na ruce během svého pobytu v koncentračním táboře. Dalším je cenami ověnčený film Přes střepy (Rising Above) z FAMU. Ten svébytným způsobem líčí stav oběti po znásilnění.

Všemi žánrových kategoriemi se stále promítá téma ukrajinsko-ruské války. Silný je v tomto ohledu film Lidé v lese (There are people in the forest), byť tvořený velmi jednoduchou animací. Dokument Rány (Wounds) nám představuje ženy, které na ukrajinské linii přišly o své muže. Animáč Srdce v objetí (Heart Hug) se zaměřuje na stav psího miláčka v okupované zemi a hraný snímek Návštěvnice (The Rooms We Share) zase pocity uprchlice v cizí zemi.

Toto je vskutku neúplný výčet výrazných filmů, které mají v letošním ročníku Zlínského psa zastoupení. To dokazuje snad i zásadní fakt, že studentská tvorba je opravdu unikátní, plná inovativního vnímání a témat, která rezonují nejen mladými, ale celou společností. Uvědomme si také to, že než se připraví natáčení celovečerního filmu, tak to opravdu nějakou dobu trvá. Ale pokud chceme aktuálně něco sdělit, aby ten důraz byl co nejrychlejší a nejefektivnější, tak krátké filmy jsou ideální cestou pro filmaře. Proto znovu opakuji svoji úvodní větu. Nepodceňujme a už vůbec nepřerušujme mladou generaci filmařů, mají nám opravdu co zásadního sdělit.

Budu se na vás těšit v kinosálech od 30. května do 5. června!

Kateřina Fojtová

Soutěžní filmy Zlínského psa pro rok 2024