Tatiana Dyková: Za mě stále vedou pohádky, kde vítězí dobro a zlo je potrestáno

Když potkají na ulici Kláru Issovou, neřeknou jí jinak, než Panenka Marie. Co říkají, když potkají Táňu Dykovou?

Lidé si mě nespojují s žádnou konkrétní postavou a jsem za to ráda. Těžko se toho zbavujete a pro další roli to bývá spíše překážka.

Je to šest let, co jste si naposledy zahrála v pohádce (Kouzelník žito, čertice Filištína). Chystáte aktuálně něco pro děti?

Chystám spoustu projektů, ale momentálně žádnou pohádku. Snad ale mladého diváka potěším pokračováním Případů mimořádné Marty. Vím, že tuhle postavu si oblíbily všechny věkové kategorie a z toho mám velkou radost.

Hvězdu na chodníku na ZFF odhalujeme osobnostem, které se už od útlého věku objevují na filmovém plátně. Vzpomenete si na své začátky u filmu, na Vaše první natáčení?

Samozřejmě, na to se nedá zapomenout, to bylo objevení jiného světa! Poprvé jsem stála před kamerou ve svých patnácti letech v seriálu Prima sezona, který natáčel věhlasný Karel Kachyňa.

Když se ještě na chvíli vrátíme do dětství, prozradíte, jaký byl váš oblíbený večerníček a proč?

Bylo jich hodně, například Maxipes Fík, Králíci z klobouku, Hurvínek, Krakonošovy pohádky, Káťa a Škubánek…Prostě mi ty pohádky dělaly dobře na duši.

Kterou z pohádkových postav jste svým předchůdkyním trochu záviděla?

Vůbec by mě nenapadlo závidět třeba paní Libušce Šafránkové Popelku nebo paní Aleně Vránové Pyšnou princeznu. To ne, takhle já to nastavené v hlavě nemám. Pokud nějaká herečka hrála svou postavu tak krásně, jako zmiňované dámy, tak tomu můžete jen propadnout.

Jaká pohádka má dnes podle vás šanci na úspěch?

Víte, můj vkus je diametrálně odlišný od vkusu dnešních dětí, takže si netroufnu tuhle alchymii odhadnout. Za mě stále vedou pohádky, kde vítězí dobro a zlo je potrestáno.

Namlouváte audio pohádky pro děti. Jaký je váš osobní tip?

S mým mužem jsme namluvili Malého prince. To dílo je nadčasové, všem doporučuju.

Proč je podle vás důležité číst nebo pouštět dětem před spaním pohádky?

Slovo probouzí fantazii a fantazie je nádherný svět. Každý má svou a tím je osobitý, originální. Slyšet před usnutím příběh, který se odehrává jen v mé představě, je přece magické.

Svůj životní příběh sdílíte s Vojtou Dykem a třemi syny. Proč je výhodné mít doma čtyři chlapy?

Výhodné? Nikdy jsem takhle nepřemýšlela. Je to skvělý, stejně jako kdyby to byly dvě holčičky a muži. Mít velkou rodinu je prostě báječný!

Jaký je váš vztah ke Zlínu?

Mám ráda celý tento kraj, přírodu. Lidi.

Komu byste hvězdu na chodníku ve Zlíně odhalila vy?

Předpokládám, že paní Ivana Andrlová už ji má. Pokud ano, dodatečné gratuluju. Její princezny a zpěv jsou nezapomenutelným pohlazením v mém dětství.

Tatiana Dyková (45)

Je jednou z nejobsazovanějších českých hereček, která letos oslaví 30 let na scéně. Lásku k hraní v ní probudil režisér Saša Gedeon v kultovce Indiánské léto, od té doby odehrála desítky divadelních, filmových, televizních i rozhlasových rolí. Pravidelně figuruje v nominacích na Českého lva, proměnila ji zatím jednou, kdy získala sošku v roce 2005 za snímek Štěstí. Na kontě má také pět televizních pohádek, letos už má za sebou úspěšnou premiéru filmu Aristokratka ve varu, dále natáčení druhé půle seriálu Případy mimořádné Marty, filmu Výjimečný stav s Janem Hřebejkem nebo osmidílného seriálu Limity, který napsal pro Českou televizi Petr Zelenka. Má tři syny a za manžela o sedm let mladšího herce a hudebníka Vojtěcha Dyka.